Zastavíte-li se v Praze v ulici Na Příkopě přímo před budovu České národní banky a podíváte-li se vzhůru, váš pohled se jistě zastaví na impozantním sousoší. Jde o Lva a Světlonoše – patrony ČNB.
Ale proč právě oni?
Nechme je tedy, aby se vám sami představili.

Světlonoš

„Jsem Světlonoš, patron České národní banky. Říká se, že jsem moudrý a prozřetelný. S pochodní v ruce dohlížím na finanční trh a pečuji o cenovou stabilitu, tedy o udržení nízké a stabilní inflace, což přispívá k ekonomické prosperitě a výkonnosti českého hospodářství. Posvítím si na všechny finanční instituce, které se chovají nezodpovědně. Snažím se vždy dívat dostatečně dopředu, abych včas odvrátil nebezpečí ohrožující českou ekonomiku a český finanční systém."

Hlasitý lví řev má varovat každého, kdo si neváží naší měny – české koruny. Ale co o ní vlastně víme? Každému je jasné, jaký je hlavní účel peněz, ale většina z nás už si ani neuvědomí, že samotné bankovky a mince jsou v podstatě uměleckými díly. Proč vypadají, tak jak vypadají a jak se vlastně zrodila česká koruna? A máte opravdu jasno v tom, které mince a bankovky se stále používají, a které už dnes nejsou v oběhu?

Česká národní banka vznikla 1. ledna 1993 jako nástupce Státní banky československé. V únoru 1993 došlo k odluce české a slovenské měny od bývalé společné československé měny a v samostatné České republice byla jako peněžní jednotka uvedena do oběhu koruna česká.

Autorem návrhů všech českých bankovek je akademický malíř Oldřich Kulhánek. U mincí je to trochu rozmanitější. Zadání navrhnout podobu korunové mince dostalo šest osvědčených designerů československých mincí, ten nejlepší podle názoru hodnotitelské komise předložila akademická sochařka Jarmila Truhlíková-Spěváková. Mince ostatních nominálních hodnot byly vyrobeny podle návrhů akademického sochaře Jiřího Prádlera (10 haléřů), pana Jaroslava Bejvla (20 haléřů), akademického sochaře Vladimíra Oppla (50 haléřů a 20 Kč), akademické sochařky Jarmily Truhlíkové – Spěvákové (2 Kč), akademického sochaře Jiřího Harcuby (5 Kč) a akademického sochaře Ladislava Kozáka (10 a 50 Kč).

“Na finančním trhu nemůže působit kdokoli, proto stojím před jeho branou a rozhoduji, koho pustím dovnitř, ” představuje Světlonoš důležitou roli centrální banky. Každý, kdo chce vstoupit na finanční trh s nabídkou složitějších finančních služeb, podléhá její kontrole a musí dostat povolení. Získat jej ale není tak jednoduché. Zahrnuje soubor pravidel, které žadatelé musí znát a požadavků, jimž musí vyhovět.

Žadatelem plánujícím poskytovat služby na finančním trhu může být právnická nebo fyzická osoba. Mezi právnické osoby patří banky, pojišťovny, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti, penzijní fondy, směnárny a další subjekty. Fyzickou osobou rozumíme pojišťovacího či investičního zprostředkovatele.

Každý žadatel musí splňovat celou řadu kritérií. U fyzických osob je to kromě jiných hlavně plnoletost, odborná způsobilost, praxe (většinou 3 roky). Právnické osoby musí mít především dostatek finančních prostředků a schopnost prokázat jejich původ, stejně tak i dostatečné zázemí a odpovídající počet zaměstnanců s odbornými předpoklady. Dále je nutné předložit obchodní plán.

Světlonoš s pochodní v ruce střeží ve službách ČNB stabilitu finančních institucí v České republice, nic mu neunikne. Pomáhá s přípravou zákonů, které určují práva a povinnosti účastníků finančního trhu. Kontroluje chování a zdraví jednotlivých institucí a zároveň dohlíží na správné fungování finančního systému jako celku. Pokud ČNB odhalí, že finanční instituce porušila pravidla, může s ní zahájit správní řízení a nařídit jí nápravu zjištěných nedostatků. Také jí může udělit pokutu či odejmout licenci, nebo zrušit registraci.

Pro zjednodušení si můžeme účastníky finančního trhu představit třeba jako auta na závodní dráze. Mohou to být různé značky, řídí je různí řidiči, ale všechny musí dodržovat pravidla závodu a pohybovat se na vyznačené dráze. Stejně tak musí účastníci finančního trhu dodržovat určitá práva a povinnosti. A jakou roli tu pak hraje ČNB? Podobnou jako například traťový komisař, tedy určitý rozhodčí závodu, který dohlíží na to, aby byla zachována plynulost jízdy a zaručena bezpečnost všech účastníků.

Finančně zdravé a veřejností respektované finanční instituce jsou jedním ze základních stavebních kamenů stabilního finančního systému. Česká národní banka tedy dbá nejen na to, aby jednotlivé společnosti, nad nimiž vykonává dohled, dodržovaly příslušná pravidla obezřetného chování a jednání se zákazníky stanovená regulací, ale stará se také o stabilitu finančního systému jako celku.

Z kapitánské můstku se hlásí Světlonoš, aby vám představil své další poslání, které je zároveň hlavním úkolem České národní banky. Je jím udržení cenové stability, tedy nízké a stabilní inflace. Ptáte se, co to ta inflace vlastně je? Jde o změnu hladiny, nikoli té vodní, nýbrž cenové. Při vysoké inflaci se ceny často zvyšují a dochází ke znehodnocování kupní síly peněz. Peníze tak vlastně ztrácí svoji hodnotu. Ekonomice se daří nejlépe, když je inflace nízká, nikoli vysoká. Snahou ČNB je udržet inflaci blízko 2%. Odborně se tomu říká „cílování” inflace

Centrální banka je jako kormidelník

Centrální banka je ve své snaze o udržení stabilních cen často přirovnávána ke kormidelníkovi těžkého tankeru. Když kormidelník pohne kormidlem, trvá značnou dobu, než se tanker otočí do požadovaného směru. Kormidelník proto musí sledovat moře daleko před sebou, aby se včas dokázal vyhnout případným překážkám. Stejně tak je to s dopadem měnové politiky na vývoj ekonomiky. Změní-li dnes ČNB měnovou politiku, projeví se to v ekonomice za zhruba 12 až 18 měsíců. Namísto dalekohledu centrální banka používá svou prognózu, v níž odhaduje budoucí ekonomický vývoj, aby byla schopna reagovat na případné nebezpečí. Předpokládá pohyb úrokových sazeb tak, aby dosáhla cenové stability. Výsledkem takové prognózy je doporučení, jak se má kormidelník chovat, aby loď nenarazila.

Jak se rozhoduje?

O nastavení úrokových sazeb pravidelně, osmkrát do roka, rozhoduje sedmičlenná bankovní rada. Výsledkem zasedání je rozhodnutí, zda ponechat či změnit nastavení úrokových sazeb. Bankovní rada řídí celou ČNB a její členy jmenuje prezident.

„Chráním českou korunu a bojuji proti padělkům,“ ozývá se statečně z tlamy obklopené mohutnou hřívou. I to je povinnost Lva ve službách České národní banky. V boji proti padělání bankovek mu pomáhají hlavně ochranné prvky. Ty komplikují práci padělatelům a nám všem umožňují snadnější rozeznání padělků od pravých bankovek. Vyžadují ale neustálý vývoj. Zkrátka jde o to, být před možnými padělateli vždy alespoň o krok napřed. Proto se bankovky stále vylepšují, jak z hlediska jejich tisku, tak pokud jde o materiály a technologie.

„Bankovky mohou být hezké, ale bezpečné být musí.“ (Alex Jarvis, bývalý ředitel tiskárny bankovek Bank of England)

Ochranné prvky mají dvojí význam: znesnadnit práci padělatelům a umožnit rozeznání padělku od pravé bankovky.

Ochranné prvky jsou tří úrovní:

• určené široké veřejnosti (musí být jednoduché, pozorovatelné bez pomůcek)
• určené odborné veřejnosti (pokladníkům apod.)
• určené pro strojové vyhodnocování